Kami – šéfredaktorka časopisu Roverský kmen

Doufám, že hlavním přínosem je, že se podle časopisu dá připravit roverská schůzka nebo celá akce a zároveň, že udržuje rovery informované o trendech ve společnosti, ve které žijí. Kmen, který přichází téměř každému roverovi přímo do schránky, je vlastně velmi výhodná průvodcovská služba na cestu roveringem. Píšeme o dění v Junáku i v celosvětovém skautském hnutí. Radíme kmenům, čím naplnit a jak uspořádat svou činnost. Dáváme návrhy na konkrétní roverské aktivity, výzvy i projekty. A ti, kteří kromě roveringu jsou i vedoucími mladších členů, v každém čísle Kmene najdou návodná doporučení, jak se skauty, skautky, vlčaty či světluškami pracovat ještě o trochu lépe. Jenže skaut není skautem (a rover roverem) jen, když je ve skautské klubovně nebo na skautské výpravě. Naopak skauty musíme být o to více mimo skautské klubovny a skautské výpravy. A proto se v Kmeni věnujeme i aktuálním společenským tématům.

2. Je časopis určený spíše pro začínající rovery, kteří se potřebují zorientovat v pestrém světě roveringu, nebo pro zkušenější, kteří zde mohou najít novou inspiraci? Nebo je časopis uspořádán tak, že si každý přijde na své?

Naše snaha se určitě řídí heslem, že by si měl každý přijít na své. Jenže roveři jsou až příliš pestrá populace, aby se nám to dařilo stoprocentně. Při přípravě každého čísla, ale plán článků kontrolujeme podle kritérií jako… je tam dost čtení pro „teenagery“ i pro „dvacítky“? … dost pro sportovce i pro umělce? … dost pro techniky i filozofy? … dost pro holky i pro kluky? Je nám jasné, že třeba téma čísla jednou více sedne sportovcům, jindy holkám, jindy starším roverům. Proto se nesnažíme vyvažovat nejen každé číslo, ale také celý ročník. Zároveň ale máme za to, že témata, která přinášíme se opravdu dotýkají toho, o čem by se dnešní rover měl dočíst. Možná někoho nezaujme článek o výrobě outdoorového oblečení, protože to, jak žijí lidé, kteří vyrobili jeho oblíbenou nepromokavou bundu, ho prostě nezajímá… Ale není to právě ta věc, o kterou by se člověk, který si říká skaut, v dnešní době zajímat měl?! Za redakci můžu slíbit, že si nepřestaneme klást otázky, které nás nutí dělat časopis co nejvíce pestrý a vyvážený. A byla bych moc ráda, kdyby si na oplátku čtenáři kladli otázku: Nemělo by mě právě toto zajímat?

3. Kmen je jedním z 5 skautských časopisů, které u nás vycházejí, kolik má odběratelů a jak je na tom v porovnání s ostatními časopisy?

Odběratelů máme zhruba tolik, kolik je v Junáku registrovaných roverů a rangers… tedy okolo šesti tisíc. Kolik z nich nás opravdu čte, říct nedokážeme. Na to jsou potřeba specializované mediální výzkumy, které ale my sami udělat nedokážeme. Doufáme však, že je jich ještě o něco více, protože časopis čtou třeba i sourozenci nebo rodiče těch, kterým přichází do schránek. Podobně jsou na počtech odběratelů závislé i ostatní časopisy. Nejvíce máme v Junáku světlušek a vlčat, díky tomu se nejvíce čte i Světýlko.

4. Šéfredaktorkou Kmene jsi přibližně rok a půl, co myslíš, že tvůj příchod přinesl? Jaké jsou hlavní změny?

Myslím si, že hlavní věcí, kterou můj příchod přinesl je právě změna. Ne že bych chtěla přijít do Kmene a radikálně jej měnit. Mám na mysli spíše přirozenou změnu, která nastane téměř vždy, když vyměníte lidi na vedoucích pozicích. Každý totiž s sebou přináší také svůj pohled, své priority, své nápady a řešení. Navíc se obměnila i většina redakce, takže ta přirozená změna byla ještě zesílena. Mám za to, že je to u Kmene čas od času potřeba a že za nějaký čas bude třeba, aby někdo zase vystřídal mne a přinesl do Kmene trochu nového, jiného ze sebe. Z těch jasněji viditelnějších změn čtenář určitě postřehl změnu grafiky, ale třeba také upravené rozložení tématických sekcí i jednotlivých rubrik. Šéfredaktorkou jsem se stala za nedlouho poté, co byl oficiálně spuštěný nový roverský program, takže jsem v časopise docela přirozeně posílili také jeho podporu. Nabízíme konkrétní výzvy či projekty, ale také se snažíme psát o jednotlivých součástech roverského programu více do hloubky.

5. Samotná práce pro časopis určitě stojí mnoho sil a času, kromě toho organizuješ i pražský skautský inspirační večer Perplex. Máš vůbec ještě čas a chuť na nějaké další skautské aktivity např. ve tvém středisku?

Kromě toho, že Kmen je skautská aktivita, je to zároveň žurnalistická práce. A přeci jen psaní či opravování článků je úplně jiný druh činnosti než vedení schůzek nebo příprava výprav. Občas se mi sice stane, že pár dnů nechci nic skautského kromě skautského chování vidět, ale to je tak se vším, co dělám… ode všeho je dobré si čas od času odpočinout. V našem středisku mám ještě spolu s dalším vedoucím na starosti právě rovery. Můžu si tak leccos z toho, co píšeme v Kmeni ověřit a vyzkoušet. A když si chci odpočinout od roverů, tak ráda pomůžu světuškám nebo vlčatům, které jsem vedla předtím, než jsem se stala šéfredaktorkou. Ale jak už jsem jednou řekla, skauti by neměli zůstávat jen ve svých klubovnách, na svých výpravách či ve svých oddílech, takže si dávám pozor, aby mi zůstalo dostatek času na to být i na jiných místech, na jiných akcích a v jiných společenstvích.