Na slovíčko s režisérem Kánětem

17.11.2016 Jeňa Rozhovor

První letošní rozhovor nepřinášíme s žádnou osobou zvenčí, ale naopak s jedním z nás. Káněcí nadšení pro skautskou historii a pro osobu Františka Kňourka je nám všem známo a Káně sám vynaložil nemalé úsilí, aby nás o jeho histrorické poznatky obohatil. Věděli jste však jak se Káně ke Kňourkovi vůbec dostal a proč ho tolik zaujal? Čtěte dále…

Kdy ses vlastně začal o osobu Fr. Kňourka zajímat? Co bylo pro tebe počátečním impulsem?

To jméno mi bylo známo již z mladších dob mého skautování, s Pajdou jsme např. zpívali Kňourkovy hity v zimě roku 2007. Ale počátečním impulsem byl podzim 2011, konkrétně 23. října, kdy jsme se vydali na nebodovanou procházku k jeho hrobu do Charvátské Nové Vsi. Chtěli jsme uctít Kňourkovo výroční narození, ale hrob tam již nebyl. Zděsil jsem se toho a chtěl jsem s tím něco udělat…

Dokázal bys vyčíslit, kolik hodin nebo dnů jsi již věnoval historickému bádání o Kňourkovi a skautské historii obecně?

To nedokážu. Nejsem takový statistik, kupodivu mi to časově náročné ani nepřipadá. Zezačátku jsem to dělal v rámci absolventské vůdcovské práce, pak už jen jako koníček. Je to úžasná činnost – historicky bádat, a to nejen o Kňourkovi. Ten pocit, že vím, jak to bylo, je více než uspokojivý.

Co pro tebe znamená právě nacvičované divadelní představení?

Plním si tím další sen. Od malička jsem chtěl hrát v divadle, tvořit film apod. Dokonce uvažuji, že bych se rád přidal k nějakému divadelnímu spolku, v budoucnu. Samozřejmě je s tím spojeno plno práce, nervů, hodin, ale to k této činnosti patří a já jsem na to zvyklý. Doufám, že se to povede.

Ne vždy se setkáš s plným pochopením skautského okolí a ne všichni sdílí tvé nadšení. To chce jistě velkou dávku vůle a vytrvalosti. Co ti dodává sílu?

To, že jsem svéráz a tak trochu blázen, vím a jsem za to rád. Naštěstí ve své povaze mám vůli a vytrvalost. A sílu? To, že mne to baví. To je motor toho, proč vše dělám.

Jak jste nejspíš postřehli z textu, tento rozhovor byl pořízen několik týdnů před premiérou divadelního představení. Děkujeme Káněti za usilovnou práci, která nás mj. sbližovala jako kmen po několik měsíců a doufáme, že se Káněti sen splnil!