Vítězství břeclavské dvojky

8.5.2016 Káně Sloupek

Úspěch, který Vám dnes přiblížím v rámci seriálu Střípky z naší historie, znamenal pro mnohé břeclavské skauty opravdu mnoho. Ukázal, že skauting v Břeclavi měl vysokou úroveň!

… U příležitosti uspořádání župního sjezdu v Luhačovicích ve dnech 25. – 27. 8. 1934 byly uspořádány závody o přebor župy Masarykovy. Náš oddíl se zúčastnil těchto závodů a vyslal na ně skutečně dobrou a řádně připravenou hlídku. Vůdcem hlídky byl bratr Mirka Kňourek, mistr ve čtení mapy a orientaci. Ale i jinak byla šestka šťastně zvolena. Byli zde bratři, z nichž každý se vyznal dokonale v některém skautském oboru: br. Majer v signalizování, br. Vl. Kňourek, br. Hubička a br. Zelinka mistři ve vaření čaje a rozdělávání ohně, br. Boháček zase ve stavění stanů, krátce nic nás nemohlo uvést do rozpaků. Jediná věc, které nikdo nerozuměl, byla botanika. A z té jsme měli skutečně strach.

Naše hlídka jela na závody vesele. Věděli jsme, že jistě obsadíme čestné místo, ale přeci jsme nečekali takový úspěch, jakého jsme dosáhli.

Závod byl poměrně dosti obtížný. Trať přes 7 km dlouhá vedla horami a lesem. Zde nevítězily jen nohy a svalnatý hrudník, nýbrž všestranná skautská vyspělost. Na celé trati musela každá hlídka prokázati zdatnost v orientaci dle mapy a kompasu, v signalizování vlajkami, v první pomoci, v transportu raněného na nosítkách, ve znalosti přírodnin, ve stavění stanů, budování a zahlazování ohnišť, rozdělávání ohně, vaření čaje a též musela prokázati dokonalou kázeň a vzorné chování.

K závodu nastoupilo 17 hlídek župy Masarykovy i hostí. Hlídky odcházely podle abecedního pořadí, a proto náš oddíl vyrazil hned po prvním oddílu břeclavském. Vyšli jsme vesele, ale naše nálada byla brzy zkalena malou nepříjemností. Sešli jsme z cesty. Brzy jsme však chybu napravili a mysl všech se pozvedla, když u signalizování jsme dohonili I. oddíl a dokonce jej předběhli. Pak nás čekalo obvazování zlomeniny a transport raněného. I to šťastně dopadlo. Nyní jsme však dlouho bloudili, ale vinou pořadatelů, kteří nám velmi nejasně a dvojmyslně určili v signalizační zprávě cestu. Toto bloudění způsobilo nám ztrátu bodů na čase. Po půlhodinovém opoždění jsme přece napravili chybu a přišli jsme k poslední překážce – nešťastné botanice. Zde jsme spoléhali jen na pomoc boží, která nás skutečně neopustila. Z dvaceti rostlin jsme přesně určili devatenáct. (Když jsme se později dozvěděli výsledek, nemohli jsme tomu ani uvěřit.) Pak již vše šlo hladce. Stavění stanů, vaření čaje, rozdělávání ohně a úprava ohnišť nám nezpůsobily žádných obtíží a obav. Absolvovali jsme trať pěkně, ale ztráta času, nás tak zarážela, že jsme nevěřili v úspěch.

Proto tím větší bylo odpoledne překvapení, když jsme se dozvěděli výsledek. ZE SEDMNÁCTI ZÁVODÍCÍCH HLÍDEK ZÍSKAL 2. ODDÍL BŘECLAV NEJVĚTŠÍ POČET 1523 BODŮ A UMÍSTIL SE NA PRVNÍM MÍSTĚ.

Jest marné popisovati radost nejen závodících bratří, ale celého oddílu. Naše radost dosáhla však vrcholu večer při rozdělování cen, kdy jsme obdrželi krásnou cenu, umělecky provedenou stříbrnou sošku sv. Jiří, věnovanou ředitelství lázní.

Jsme a budeme hrdí na to, že jsme tímto závodem získali přebor župy Masarykovy a hlavně nás těší, že jsme dokázali vysokou úroveň břeclavského skautingu, o kterém se tak často mluvilo a mluví, že jest v úpadku….

Toliko k zápisu z kroniky 2. oddílu Břeclav, který byl napsán retrospektivně. Rád bych dodal, že stejná akce je zaznamenána i v kronice poštorenského oddílu, který se umístil na 8. místě. Setkání Masarykovy župy také kralovala Poštorenská kapela. Na kolikátém místě ovšem skončil 1. břeclavský oddíl, to nevím, snad v budoucnu vypátrám.

A na úplný závěr – Svojsíkův závod tehdy ještě neprobíhal (1. ročník až v roce 1946…), o to více mne těší, že břeclavská dvojka zvítězila v takovém ojedinělém závodu (moc jich nebylo!).

Káně, květen 2016

P.S. Gratuluji Majklovi, který jako jediný odpověděl na otázky z předešlého čísla.